ZASTÁVKA ZAHRADA
KLIMA – ROVNOVÁHA PLANETY
Klima ovlivňuje život všech rostlin, živočichů i lidí. Na rozdíl od počasí, které se mění každý den, popisuje klima průměrné počasí v určité oblasti během mnoha desetiletí. Zatímco dnes může pršet nebo svítit slunce, klima nám říká, jaké bývají zimy, léta nebo množství srážek dlouhodobě.
V posledních více než 100 letech se průměrná teplota na Zemi zvýšila přibližně o 1,1 °C. U nás v ČR se od roku 1961 průměrná teplota vzduchu zvýšila dokonce o 2,1 °C. Na přírodu i obyvatelstvo má taková změna už celkem významný dopad. Častěji se objevují dlouhá období sucha, tropické dny s teplotami nad 30 °C, ale také přívalové deště a silné bouřky. Tyto změny ovlivňují zemědělství, lesy i množství vody v krajině.
Jeden hektar zdravého lesa dokáže zadržet stovky až tisíce kubíků vody, která se postupně uvolňuje zpět do okolí. Stromy navíc odpařují vodu listy, čímž ochlazují vzduch – podobně jako přírodní klimatizace. Proto bývá v lese během horkého letního dne často o několik stupňů chladněji než na otevřené louce. Oproti rozpáleným asfaltovým povrchům může být rozdíl ještě mnohem výraznější. Les také zachycuje prach, tlumí vítr a pomáhá pohlcovat oxid uhličitý (CO₂), který je jedním ze skleníkových plynů přispívajících ke změně klimatu.
Také v okolí Kanic a Moravského krasu můžeme pozorovat dopady změny klimatu. Některé potoky mají v létě méně vody než dříve a stromy jsou během dlouhého sucha více oslabené. Oslabené lesy se pak hůře brání škůdcům nebo silnému větru. Přesto jsou právě lesy jedním z nejlepších pomocníků v boji proti změně klimatu.
Ke zmírnění změny klimatu v dlouhodobém časovém měřítku může přispět každý z nás. Stačí šetřit energií, chodit pěšky nebo jezdit na kole, sázet stromy, pečovat o zeleň nebo zbytečně neplýtvat vodou. I malé změny v každodenním životě mají smysl. Když se spojí úsilí mnoha lidí, může mít pozitivní dopad na krajinu i na budoucnost dalších generací.
Víte, že ...
1 strom odpaří až 4 vany vody
Jeden vzrostlý listnatý strom může během horkého dne odpařit až 400 litrů vody? Díky tomu ochlazuje své okolí podobně jako několik klimatizačních jednotek.
Teplota cesty v letě je až 50 °C
Teplota asfaltu na přímém slunci může v létě přesáhnout 50 °C, zatímco ve stínu lesa bývá často o 10 až 20 °C nižší.
Město je obrovský tepelný ostrov
Rozpálená ulice ve městě může být v létě mnohem nepříjemnější než lesní cesta ve stínu? Asfalt, beton a střechy přes den pohlcují sluneční teplo a po setmění ho pomalu uvolňují zpět do okolí. Město se tak chová jako obrovský tepelný ostrov. Naopak stromy poskytují stín a díky odpařování vody ze svých listů pomáhají okolí ochlazovat. Parky a další zelené plochy proto nejsou jen hezkou ozdobou města – pomáhají lidem zvládat horké letní dny.
Výzva pro malé i velké objevitele
Můj ptačí kamarád ledňáček říční se příští rok stěhuje. Poprosil mě, abych mu našel nějaké vhodné místo v okolí Kanic. Pomůžete mi? Kam byste mu doporučili se přestěhovat? Promyslete si odpověď a já se vám brzy ozvu!
Položte během slunečného dne venku na zem černý a bílý papír a nechte na oba stejně chvilku dopadat sluneční paprsky. Po 2 minutách zkuste dotykem ruky porovnat, který papír se více zahřál. Dokážete vysvětlit výsledek pokusu, který jste právě zjistili?
Výzva pro nejzvídavější: zkuste si sehnat teploměr (lepší variantou je digitální s přesností na desetiny °C) a porovnejte, jakou teplotu naměříte, když položíte teploměr střídavě na bílý a na černý papír umístěný „na sluníčku“. Vždy ale ponechejte teploměr nějakou chvíli měřit. Dojdete ke stejnému výsledku, jako když ses papírů dotkl pouze rukou?
Máte doma meteorologickou stanici, nebo alespoň teploměr pověšený venku ve stínu? Zkus mi říct, kdy se naměří nejnižší teplota. Je to ráno, nebo večer? Dokážeš mi to vysvětlit?